Oskeruše Praha - Klamovka

Historické zmínky o výskytu oskeruší v Praze jsou jen velice strohé. 

"w zahradě geho Milosti Cýsařské w Praze několik mladistwých strůmků se nacházý."

Úryvky z textu o oskeruši z Mattioliho herbáře v překladu Tadeáš Hájka z Hájku z roku 1562

Podle všeho se stromy oskeruší v Praze téměř nepěstovaly resp. konkrétní informace o tom prozatím žádné nemáme. Je to zjištění překvapivé, zvláště když si uvědomíme, že pěstování vinné révy bylo v Praze a jejím okolí svého času činností řekněme běžnou, výnosnou a podporovanou a tento strom vinaře víceméně všude, kde se réva pěstovala a pěstuje provází. V Praze tomu tak ale nejspíš nebylo. Starší stromy, které by byly jasným důkazem v Praze nenajdeme.

Možné je ovšem i to, že překotný rozvoj města, které postupně pohlcovalo svá předměstí, včetně mnoha viničních usedlostí, postupný celkový úpadek vinařství, mohl způsobit i to, že těch několik oskeruší, které mohly v okolí viničních usedlostí a na postupně zanikajících vinicích růst, vzalo postupem času za své.

Nejistým důkazem o tom, že oskeruše v Praze dříve rostly a pěstovaly se by tak mohla být oskeruše rostoucí v parku na Klamovce, která byla historicky viniční usedlostí. Mohla by být potomkem nějakého staršího stromu, který mohl v blízkém okolí růst. Staří stromu není sice nijak vysoké, strom mohl být vysazen jistě v rámci průběžných úprav parku, přesto možnost, že by se mohlo jednat o strom, který zde vyrostl ze semene vzešlého ze staršího stromu, který mohl růst někde v blízkém či širším okolí, vyloučit nemůžeme..

Zajímavostí pak je, že hned vedle oskeruše roste o něco statnější jeřáb břek. Tato skutečnost by mohla podporovat teorii o cílené výsadbě zahradníky při úpravách parku, kdy stromy jednoho rodu vysadili vedle sebe.

S výsadbami břeku a oskeruše by mohl být spojen i jeden z nejvýznamnějších zahradníků v Čechách (2. pol. 19. stol.) Josef Blecha (1816–1895), který působil jako ředitel hraběcích zahrad šlechtického rodu Clam-Gallasů, který se mimo jiné podílel na přeměně zámeckého parku v Libochovicích, odkud mohl případně oskeruši znát. Zmiňované stromy jsou ovšem téměř jistě mladší.

Klamovka byla původně vinicí s jednoduchým viničním domkem, která ještě v předhusitské době patřila kartouzskému klášteru. Klášter vzal zasvé při husitských bouřích a vinice potom často měnila majitele. V 15. století patřila staroměstskému měšťanu Antonínovi z domu U Oslů, tehdy se vinici říkalo Oslice. Později se nazývala Okrouhlík. Současné jméno dostala usedlost až v polovině 18. století podle rodiny Clam-Gallasů, která usedlost koupila v r. 1757. Na pozemku poté vybudovali barokní jednopatrový zámeček a kolem něj založili anglický park s několika drobnými romantickými stavbami.

Další viniční usedlosti, které se nacházely v blízkém okolí Klamovky byly např. usedlosti Skalka, Klikovka, Kotlářka, Turbová atd.

Příběh prozatím nejstarší nalezené oskeruše v Praze je tak obestřený tajemstvím. Prostor pro další pátrání je tedy otevřený.

Pozn.: V Praze dnes nalezneme několik dalších oskeruší, ovšem jedná se vesměs o mladší stromy z nedávných výsadeb. Jen oskeruše rostoucí v univerzitní zahradě Na Slupi patří k těm starším. Její příběh bude brzy také uveřejněn.