Novinky
Vybrané stránky jsou zpřístupněné pouze registrovaným uživatelům. V žádosti o registraci uvádějte, prosím, Vaše celé jméno, jinak nebude žádosti vyhověno.
10. 2. 2025
Pokračuje mapování v kaňonu Labe a přilehlých oblastech bočních údolí. Hned zkraje roku se tak podařilo několik zásadních objevů (objevení vylomením silné kosterní větve bohužel čerstvě poškozené impozantní Oskeruše-Matky u Trabice, pěkných starých stromů v oblasti Krkavčí skály). Do rodiny oskeruší nám tak přibylo několik dalších stromů. Oblast Krkavčí skály, kde byly dosud známé jen čtyři stromy se rozrostla o dalších pět. I zde se v polovině 19. století nacházely vinohrady. Sice patřily rozlohou jen mezi ty velice malé, ale pro přítomnost oskeruší mohou sloužit určitě jako vodítko.
Oblast Sebuzína a okolí byla proslulá ovocnictvím jako takovým. Pokud budeme uvažovat i o tom, že se zde vyráběla jistě i "obyčejná" ovocná vína, je potřeba počítat i s tím, že i k jejich přípravě se mošt z oskeruší používal.
Proběhl i odběr roubů z vybraných stromů za účelem záchrany genofondu a pro nové výsadby klonů pomologicky cenných stromů do krajiny a věřme, že bude zatím ještě bohužel jen omezený počet stromků i pro zájemce do zahrad.
3. 2. 2025
Hledání ve staré literatuře je zajímavé.
23. 1. 2025
V zimě je čas nejen na efektivní mapování, kdy jsou porosty Č. Středohoří prostupnější a při troše "cviku" a také štěstí se tak dají objevit další stromy, ale je i čas na studium staré literatury.
Článek z roku 1922 naznačuje velice zajímavou skutečnost a sice tu, že oskeruše měly i svoje slavnosti!!!
Ovocné stromy, které se v okresech vyskytují méně, by měly být chráněny: Oskeruše, Sorbus domestica L., jejíž plody se prodávají pod názvem Wasserrutschken. Strom je v našich lesích poměrně vzácný. Stále se vyskytuje v lesích pod Ostrým, dále u cesty z Michalovic k Radobýlu, u Dobkoviček směrem na Kletečnou, v Ratkenbuschelu* u Litochovic, na Kubačce nebo na Kukuksbergu** u Dobkoviček, na Lovoši, v Oparenském údolí a v okolí Kamýku. Tu a tam se i pěstuje. Větší stromy najdeme například u Těchobuzic. U kostela v Prachové se na Sv. Václava koná "Slavnost oskeruší" (Wasserrutschkenfest).
* nedohledáno (snad kóta 281 nad Litochovicemi)
**nedohledáno (pravděpodobně kóta 522 vedle vrchu Kubačka)
Překlad: Jiří Kripner
Als in Bezirke seltener vorkommende Fruchtbäume wären zu schützen. Der Speierling, Sorbus domestica L., dessen Fruchte als Wasserrutschten auf dern Markt kommen. In unseren waldern ist der Baum ziemlich selten. In den Waldern der Wostrey kommt er noch vor, dann am Wege von Michalovicz zur Rodebeulle, bei Dubkowicz gegen Kletschen, im Ratkenbuschel bei Lichtowicz, auf der Kubatsschka oder dem Kukuksberge bei Dubkowicz, am Lobosch, im Wopparner Tale und bei Kamaik. Die un da wird er kultiviert. Grössere Stämme befinden sich z. B, in Techobuzicz. Bei der Prachoweier Kirche wird zu Wenzelslei das "Wasserrutschkenfest" abgehalten.
Přepis: Jiří Kripner
9. 1. 2025
V prosinci loňského roku začal a během letošního roku bude dál pokračovat průzkum a mapování v oblasti kaňonu řeky Labe.
A můžeme říci, že náročný terén příkrých svahů, nesčetných vybíhajících žeber, roklí, skalních výchozů a exponovaných strání už při dvou úvodních výpravách odhalil i svá první tajemství a máme tak o několik dalších nalezených oskeruší víc. Oblast známého výskytu stromů se navíc podařilo posunout zase o něco severněji. V hlavní roli se opět ukazuje nejspíš přímá návaznost na historické pěstování révy v oblasti.
Následující texty poskytují cenné indicie k dalšímu pátrání v blízkém okolí ˇÚstí nad Labem.
Vinařství a ovocnářství bylo rozšířeno po celém ústeckém okolí. V těsné blízkosti města se nacházely vinice nad pravým břehem Bíliny na svahu na Větruši, odkud se táhly po levém břehu Labe až k Vaňovu. Vinohrady patrně sahaly až před samotné brány města; při lokalizaci vinic se v městských knihách objevuje např. označení "za hořejší branou". Největší vinice byly "Pod skalou", tedy pod a částečně i na Mariánské skále, kde se říkalo Podskalí. Víno odtud se vyváželo a bylo patrně velmi oblíbené a ceněné.
Velice podrobně a precizně se pěstování révy na Ústecku věnuje kniha s krásným a příznačným názvem Vineam sitam in lapide (Vinice vsazená do kamene) od Věry Možnarové, kterou v roce 2004 vydalo Město Ústí nad Labem. ISBN: 80-86646-07-6
"Ve své Kosmografii české (1554) se o ústeckém víně pochvalně zmiňuje i zcestovalý šlechtic Zikmund mladší z Průchova (1520–1584): "U Austí (Ústí) města nejlepší víno české roste, kteréž se uherskému rovnati může." V českém Polabí na severu se víno pěstovalo již před panováním Karla IV., který založil vinice na Mělnicku. Ze starých tisků* se lze dočíst, že roku 1233 ves Brnou (Perna) dostal řád německých rytířů i s vinicemi. Kdy vznikly vinice v prostoru Mariánské skály, není přesně známo. Ví se ale, že na Klíši byla první vinice založena 5. 1. 1328 (v roce 1335 se tam již sklízelo ze čtyř vinic). Ústecký listář křižovnického řádu č. 29 informuje o koupi vinice a polností ústeckým občanem 5. 6. 1328. Další doklad o existenci vína v Ústí nad Labem pochází ze dne 24. 8. 1334, kdy markrabí Karel (pozdější král Karel IV.) uděluje městu právo skladovat ve městě a nakládat na lodě pivo, víno, slad a získaných dodávek použít k prospěchu města a jeho občanů. V 16. století se již kolem hradeb města rozkládaly četné vinice. Byly hned za Hrnčířskou branou (Předmostí), na dnešní Mariánské skále, na Klíši, Bukově – kopci Kabátu, na stráních ve Vaňově, Dolních Zálezlech, v Březnici (dnes Krásné Březno), na Kozím vrchu. Na střekovské straně pak ve Svádově, Novosedlicích, na stráních hradu Střekova a v Brné. Západně od města se vinné révě dařilo v Trmicích směrem k Předlicím a dále k Chlumci, Soběchlebům a Bohosudovu. Největší rozšíření vinic se datuje o století později, kdy roku 1654 zaujala v katastru města plocha vinic 224 ha, což byla třetina všech obdělávaných pozemků města. Vinice vlastnilo 50 vinařů, 4 vinice (osvobozené od daní) patřily městu. Pěstování vinné révy později vyloučil na okraj hospodářského dění objev hnědého uhlí. V roce 1788 bylo zaznamenáno, že vinice měly rozlohu už jen asi 65 ha a pokles se již nezastavil".
(Zdroj: Průboj. 9.–10. 9. 1978 – text Ing. M. Veselý; zkráceno a upraveno)
Pozn.: Výkazy ploch stabilního katastru z roku 1845 uvádějí v katastru Ústí nad Labem už jen posledních 10 ha vinic
* Listina vydaná královnou Konstancií v Praze 8. února 1233
23. 11. 2024
Mapování, pomologické vyhodnocování plodů, záchrana genofondu, hledání informací, fotografií, příběhů..., co dělat víc?
Přeci sázet stromy pro další generace a udržení paměti v krajině.
22. 10. 2024
Konec léta a začátek podzimu byl vyplněný zejména prací v terénu. Doba zrání plodů probíhala a probíhá letos dosti odlišně od roků předchozích. Plody zrály a dozrávaly dříve než je obvyklé, na některých lokalitách se projevil i vliv jarních mrazů, některé stromy vynechaly, ale našli se i oskeruše, které ukázaly naopak své maximum. Během vzácné návštěvy jednoho z největších odborníků na oskeruše Mgr. Zdeňka Špíška, Ph. D. jsme společně provedli sběry na vybraných lokalitách, spolu s předběžným a následně i podrobným vyhodnocením plodů z hlediska pomologického. Během výprav do krajiny za účelem mapování, ověřování plodnosti a hledání nových stromů byly nalezeny samozřejmě i další oskeruše (Oskeruše Libínky, 4 sestry pod Lovošem atd.). Během podzimu postupně proběhnou i výsadby stromů do krajiny. Pořád je na čem pracovat.
2. 7. 2024
Léto a obecně tedy období bujné vegetace hledání a mapování stromů spíše nepřeje. Krajina je méně prostupná a stromy nejsou na první pohled tolik patrné, přesto se i v tomto období občas zadaří a my tak máme dva nové přírůstky do rodiny oskeruší, jednu z oblasti oskeruším zaslíbené Knoblošky a další ze zajímavé lokality na peiferii výskytu oskeruší v Jištěrpech. Zajímavé je zejména to, že druhý strom roste v zahradě za opukovou zdí u starého statku a ještě se po něm navíc pne réva. Starších stromů v intravilánech obcí celkově moc známých totiž není.
Předzvěst úrody
7. 5. 2024
Průběh klíčení oskeruší 27.4. - 7.5.
Za fotografie poděkování Eleně Zichové
20, 4. 2024
Oskeruše v Českém Středohoří začaly kvést. Letos výrazně dříve (cca až o 3 týdny) než je jejich zvykem.
Ze starších zpráv:
2022 - 15. 5
Oskeruše sice letos začaly kvést o něco později, ale díky teplému počasí odkvétají zase o to rychleji. Dole už jsou téměř po odkvětu, ty z vyšších poloh právě nakvétají.
2021 - 28.4 + 17.5
Oskeruše se chystají do květu.
Oskeruše kvetou (začínají kvést), letos oproti loňsku se zhruba 14-denním zpožděním.
2020 - 3.5
Oskeruše ve Středohoří postupně rozkvétají. "Dole" už kvetou, více "nahoře" jsou ještě v poupatech.
2019 - 5.5
Oskeruše ve Středohoří začaly kvést!
27. 3. 2024
Oskerušový příběh a velké dobrodružství pokračuje dál. Nové nálezy, další příběhy...snad moc neprozradím, když řeknu, že si za nějaký čas o tom všem, co se za těch několik let událo, přečtete pár řádek v malé knížce nebo alespoň tady na stránkách. Ale ještě to potrvá.
1. 3. 2024
Současný výskyt oskeruší (byť se jedná o mladší stromy) na úpatí fotogenického vrchu Oblík (509 m.n.m) v lounské části Českého Středohoří podle všeho opět souvisí s pěstováním révy. Přestože se na první pohled jedná o "oskerušovou periferii", tak to, že zde oskeruše roste, má nejspíš stejně jako oskeruše sama, hluboké kořeny, které sahají několik století nazpět. Staré mapy a texty potvrzují pěstování révy v oblasti, takže to, že zde najdeme strom blízce spjatý s pěstováním vinné révy, nemůže překvapit. Vinice se nacházely historicky i pod blízkým vrchem Raná.
Za podnět k "pátrání" děkuji Barboře Čepelové (Muzeum Louny)
V dlouhém období od poloviny 15. do poloviny 18. století se na sluncem vyhřátém jihozápadním úpatí pěstovala vinná réva. Zde se nacházela i stejnojmenná vesnice "Oblík", zmiňovaná poprvé již roku 1335. Za zničující třicetileté války ji však potkal stejný osud jako kapli na vrcholu hory. Ještě do konce 17. století byl na místě zaniklé vsi zřízen hospodářský dvůr, který se tu nalézá dodnes.
22. 2. 2024
Památná oskeruše v Těchobuzicích na dvou fotografiích, které od sebe dělí v čase dlouhých 70 let. Strom se ale téměř nezměnil.
https://jerab-oskeruse-v-ceskem-stredohori.webnode.cz/oskeruse-u-techobuzic2/
12. 2. 2024
Chobolická oskeruše - dokončení příběhu
Chobolická oskeruše skutečně žije dál ve formě kořenového výmladku. Strom s obvodem přes 100 cm (bude ještě přesně přeměřen) i přes pravidelné seřezávání letorostů (obava majitelů z velikosti stromu a z ní plynoucího potenciálního nebezpečí pro blízkou stavbu), podle informace pravidelně plodí žluté hruštičkovité plody.
Zánik matečného stromu, který rostl původně vedle sušárny chmele a ovoce, je skutečně spojený s vypalováním sršního hnízda v dutině stromu. Později (1994-95) byl strom pokácen. V té době měl prý už jen jednu silně vykloněnou kosterní větev a hrozilo jeho rozlomení a pád. Kořenový výmladek už zcela jistě na místě rostl a byl naštěstí uchráněn. Jedná se tedy nejspíše o jeden ze dvou stromků označených na staré fotografii červenou hvězdičkou. Současný strom by tedy mohl dosahovat stáří kolem 70 let.
Při návštěvě místa byly díky ochotě majitelů odebrány i rouby. Věřme tedy, že cenný genofond velmi staré oskeruše tak bude zachráněn i prostřednictvím nových stromků.
Příběh prastaré oskeruše, považované za již neexistující, má tedy nečekaně šťastný konec!
Strom "žije" a bude, věřme, žít i dál.
7. 2. 2024
Díky starým mapám máme jedinečnou možnost se dobře podívat na krajinu Českého Středohoří a její užívání v čase zpátky. Na výřezu mapy vidíme situaci v oblasti okolí Litoměřic v roce 1843.
Vinná réva se ve zdejší oblasti pěstuje dodnes, avšak jen na úplném zlomku bývalých ploch vinohradů. Rozloha vinic na kterých se réva pěstovala před 180ti lety byla, jak je dobře vidět, mnohonásobně větší. Většina vinic, které jsou na mapě označené růžově, dnes už totiž neexistuje.
Může za to postupný úpadek vinařství v druhé polovině 19. století, který byl způsobený jednak sérií neúrodných let, dále k němu přispěly i ekonomické faktory (rozvoj pivovarnictví, dovoz levnějších a často i kvalitnějších vín po zrušení celní hranice mezi Rakouskem a Uherskem) a konečně i zdrcující plošná devastace vinic mšičkou révokazem (Viteus vitifoliae) na přelomu 18. a 19. století.
V mapě najdeme tedy další jednoznačné potvrzení toho, že oskeruše je pevně provázána právě s pěstováním révy. V mapě doplněné hvězdičky ukazují nejstarší, řekněme historické stromy, které rostou v krajině dodnes. Jsou situované v oblastech původních vinic. Přímo na vinici dnes ovšem neroste už žádná ze zakreslených oskeruší. Můžeme se tedy domnívat, že původně oskeruší v krajině rostlo téměř jistě mnohem více. Důležitá role plodů při konzervaci vína, využití plodů pro další účely a využívání dřeva pro výrobu šroubů do lisů atp. po postupné přeměně vinic na ovocné sady a dalších změnách v hospodaření v krajině logicky klesala. Současně s tím jak mizely vinice, z krajiny mizely zřejmě i oskeruše. Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 a následné složité navazování vztahu ke krajině nově příchozích, pak znamenalo další upozadění role tohoto vzácného stromu.
7. 2. 2024
Do sekce Fotogalerie byla přidána nová sekce Historické fotografie
https://jerab-oskeruse-v-ceskem-stredohori.webnode.cz/historicke-fotografie/
2. 2. 2024
Chobolická oskeruše
Zima je vhodným obdobím pro pátrání po příbězích (nejen) starých stromů, Příběh jednoho z největších stromů, který v Českém Středohoří rostl, vám teď stručně vylíčím.
Ve starém textu botanika J. Šimra z 50 tých let se nachází popis starého mohutného stromu z Horních Chobolic. Kdyby se tato oskeruše dožila dnešních dnů, byla by patrně jednou z největších, ne-li dokonce tou největší v oblasti Českého Středohoří.
Po informacích o stromu a jeho příběhu jsem dlouho pátral, ověřoval situaci v terénu, snažil se najít informace v obecní kronice, spojil se se současným "majitelem pozemku", ale všechny snahy byly víceméně marné. O stromu nikdo nic nevěděl. Narazil jsem i na informace o změnách v číslech popisných (č. 29 změněno na čp.9, problém mohl být i s číslem popisným resp. č. evidenčním). Tam mohl být a nakonec i byl celý příběh zamotaný. Celá věc v dané chvíli ovšem nemohla dospět nikam, nebyla tu žádná nitka, které by se dalo chytit. Pořád nám zůstával před očima jen tento stručný popis.
1 Chobolice Horní: Na zahradě čp. 29 oskeruše 361 cm - 16 - 18 m."
(Jaroslav Michálek (Muzeum Sokolov) jí popisuje: "Z dnes už nežijících stromů vynikala dutá oskeruše s neúplným kmenem")
A právě velmi detailní informace z doplňujícího popisu pana Jaroslava Michálka, který je publikován v brožuře Jeřáb oskeruše v Českém Středohoří (2014), mě přivedla na myšlenku, že by o stromu mohl vědět přeci jen ještě i o něco více. A skutečně tomu tak bylo. Sdělil mi, že strom popisoval na základě starých fotografií od J. Šimra, jejichž reprodukce získal v roce 2004 díky RNDr. Lence Němcové, která pracovala v litoměřickém muzeu a jejímu manželovi Ing. Vladimírovi Němcovi, který fotografie naskenoval. O jejich existenci jsem vůbec nevěděl a byl tedy mile překvapen a potěšen. Díky nim se totiž zároveň splnil i jakýsi sen a zvládl nelehký úkol, totiž získat konečně jakoukoliv starší fotografii oskeruše z Českého Středohoří a mohlo to samozřejmě i vnést trochu světla do celého příběhu.
Skvělé se ukázalo i to, že podle informací od Jaroslava Michálka jeho kolega Jindřich Prach, celou věc na místě v roce 2017 ověřil a místo výskytu původního stromu přesně lokalizoval. Podle jeho informací strom údajně zanikl v souvislosti s nešetrným zásahem hasičů při vykuřování hnízda sršní v dutině (přesnější údaje o celé věci a kdy k tomu mělo dojít ale zatím nemáme).
Na první pohled by se mohlo zdát, že jsme právě dočetli jeden smutný příběh vzácného stromu, ale celá věc má nejspíše naprosto překvapivě přeci jen šťastný konec. Strom totiž s velkou pravděpodobností dál žije buď prostřednictvím kořenového výmladku (jak uvádí Jindřich Prach) anebo snad semenáče (viz. fotografie). Celá věc bude brzy snad ověřena přímo v terénu. Podle fotografie se to totiž ještě s úplnou jistotou říci nedá.
Věřme tedy, že Chobolická oskeruše tímto "žije" dál.
Fotografie jsou publikovány se souhlasem J. Michálka
2. 2. 2024
Zima přeje mapování a v záznamech přibývají další nalezené stromy. Oskeruše se svou typickou a specifickou stavbou koruny s drápovitou strukturou větví jsou vidět a poznat i na větší vzdálenosti, dobře se hledají i v porostech, kde je prozradí jejich typická borka a zmiňovaná stavba koruny. Máme tu jak nálezy z oskerušové "periferie" na úpatí Milešovky, tak třeba z oblasti Žitenic, Kamýku a lokality pod Ostrým, kde je oskeruše jako doma.
18. 1. 2024
Zimní období je i časem, který se dá věnovat hledání archiválií. Jeden z nejzajímavějších článků si máte možnost přečíst pod odkazem níže. Byla přidána i nová sekce Scany článků (podadresář Publikace a knihy)
https://jerab-oskeruse-v-ceskem-stredohori.webnode.cz/scany-clanku/
16. 1. 2024
I v Novém roce bude pokračovat mapování stromů v terénu a další aktivity kolem oskeruší. Hned zkraje roku se podařil zajímavý a pěkný nález urostlé lesní oskeruše nad Kotelicemi (o: 207 cm). Brzy budete mít možnost si na stránkách přečíst podrobnější zprávu z uplynulého roku.
4. 10. 2023
Variabilita plodů oskeruší je opravdu veliká. Dvacet dva stromů, rostoucích na přibližně 1 km čtverečním v těsné blízkosti.
25. 8. 2023
Nejsou jen dobré zprávy. Z neznalosti, nedbalosti a nezájmu o vzácné stromy jsme přišli o 6 oskeruší (největší měla obvod 150 cm a odhadované stáří 60 let) v Lounech. Unikátní a snad i jediná alej oskeruší v Čechách padla za oběť kácení před realizací developerského projektu. Je smutné, že na referátu životního prostředí se nikdo oskeruší nezastal, zvlášť, když se zdá, že opravdu ničemu nepřekáželi a mohli naopak velice dobře sloužit a dělat radost a dávat ovoce dál. Končí tak příběh, který mě osobně zajímal a samozřejmě ještě zajímá (kdo a kdy stromy vysadil). Dopisoval jsem si mimochodem i s pracovníky referátu ŽP, takže o stromech a jejich výjimečnosti museli vědět. To už je ale bohužel skoro nepodstatné. Je hezké stromy sázet, ale mnohem důležitější je ty, co už máme, chránit!!!
13. 8. 2023
Pokračování časosběru
26. 6. 2023
30. 5. 2023
Pěkný časosběr fotografií květů oskeruše za přibližně měsíc. Děkujeme Michalovi Baarovi!
13. 5. 2023
2. 5. 2023
Oskeruše se chystají do květu.
24. 4. 2023
Díky zajímavému rozhovoru s rodákem z Košťálova jsme se dozvěděli, že památnou Jenčickou oskeruši podle všeho na svých obrazech zvěčnil malíř Č. Středohoří pan František Hora (1913-2004). Údajně místo, kde strom roste, rád navštěvoval a opakovaně maloval (kreslil). A možná je to zrovna strom na jednom z těchto jeho obrazů...; hrady Házmburk a Košťálov od památného stromu vidět jsou, resp. být vidět mohly.
17. 4. 2023
Zima patřila opět mapování a hledání nových stromů v terénu, stejně jako práci na dokumentaci stromů. Dařilo se a tak tu máme další nové přírůstky do "rodiny" oskeruší a několik zajímavých nálezů (např. okolními dřevinami pohlcený zarůstající strom, který původně rostl v dnes už zrušeném sadu nad Milešovem).
Nyní už netrpělivě čekáme, až oskeruše začnou kvést, což v nižších polohách může být i otázka týdne, dvou (tady rozhodne počasí). Pomalu, ale jistě se rozbíhá i projekt výsadeb a množení nových stromů, což zůstává a zůstane hlavním úkolem pro další léta. Proběhl i další odběr roubů a pomalu, ale jistě se rodí i sortiment stromů, které by mohly být množeny pro využití k výsadbám pro širší veřejnost. Všechno ale chce svůj čas.
V knihovně AOPK se podařilo dostat i ke staršímu článku o oskeruši z časopisu Živa (scan bude brzy doplněn do sekce Publikace a knihy).
Oskeruše dozrávají, krásný čas!
14. 7. 2022
Takhle vidí oskeruše děti, které je od rodičů znají:
15. 5. 2022
Oskeruše sice letos začaly kvést o něco později, ale díky teplému počasí odkvétají zase o to rychleji. Dole už jsou téměř po odkvětu, ty z vyšších poloh právě nakvétají. Dnes se navíc povedl (Elena Zichová) i další objev dvou nových stromů, máme tak do rodiny čítající už přes 300 stromů další dvě oskerušky nalezené pod Chvalovem.
26. 4. 2022
Trocha etymologie:
oskeruch, oskeruše, oskoruch, oskoruše, oškeruše, rozkoruše, skorucha, skoruše, škorina, škoruch, škorucha, škoruša, voskeruše, voškeruše
Průvodce lidovými názvy rostlin, Ida Rystonová, Academia 2007, ISBN 978-80-200-1332-3
... v Č. Středohoří používaný i termín voserušky (ze zřejmě poněmčeného slova "woseruschken")
V lese Šebín nad Libochovicemi nalezena další urostlá lesní oskeruše s obvodem kmene 184 cm.
19. 4. 2022
Mladé semenáčky se mají k světu a čile rostou. Za fotografie děkuji E. Zichové.
31. 3. 2022
Pokračuje i hledání zpráv, článků a dalších zmínek o oskeruších (oškeruších) v literatuře. Postupně budou přidány do sekce Publikace a knihy, resp. Citace ze staré literatury.
... zde jedna krátká, zato velice zajímavá ukázka z článku o "oškeruši" od faráře Antonína Zámečníka z roku 1902, který byl uveřejněn v zábavné a poučné příloze Neděle, připojené ke Katolickým listům č.3, ročník 6, vydavatel Karel Kratochvíl, Praha
30. 3. 2022
V "laboratorních" podmínkách klíčí a začínají odrůstat první letošní oskerušky. Za foto poděkování Eleně Zichové.
10. 2. 2022
Velice zajímavý pohled "pod zem" na kořenový systém oskeruší. Pod odkazem (při kliknutí na obrázek) najdete originální stránku a můžete se podívat "pod zem" i na kořenové systémy dalších dřevin.
2. 2. 2022
Zajímavý článek o oskeruších rostoucích v okolí Roudnice nad Labem, který dokumentuje, že oskeruší v okolí Roudnice rostlo více a podle všeho se jednalo o staré stromy. Oskeruše zde opět nacházíme na místech spojených s pěstováním vinné révy (viz níže).
Poděkování za informace a článek patří paní Jarmile Sückerové a Mgr. Ivanu Bílkovi (Severočeská pobočka České botanické společnosti).
Doložena je pak až z roku 1529 vinice na jižní straně hory Hostěraz na městem, a pak z roku 1592 záznamy z roudnického urbáře o měšťanských vinicích jednak na Hostěraze ("v čepcích" a "v uličkách" - tuto část lze dodnes dle názvů ulic nalézt), jednak pod šibenicí na vrchu u Hracholusk (dnes zvaném Slavín).
Zdroj:
https://www.ovine.cz/web/structure/vinarske-obce-68.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_439
2. 2. 2022
Oskeruše u Horní Řepčice
Pod odkazem níže můžete najít potvrzení toho, že i oskeruše v oblasti Českého Středohoří, stejně jako je doloženo na Moravě, plnily funkci hraničních stromů.
(strom najdete na mapě uprostřed snímku)
24. 1. 2022
Při několika mapovacích výpravách na přelomu roku a v lednu nalezeny další oskeruše. Z těch nejzajímavějších nálezů je to oskeruše nad Roudnicí nad Labem pod vrchem Hostěraz (mimo oblast Českého Středohoří), na jehož svazích se pěstovala réva už ve středověku; překvapil nález oskeruše "fénixe" nad Pokraticemi; dva stromy vyrostly z padlého kmene nebo silného kořene odumřelého staršího stromu (???); v oblasti lesa Šebín nad Libochovicemi byly nalezeny další stromy včetně oskeruše, jejíž kmen hadovitě obrůstá mladší oskeruše; zajímavý je i nález stromů v oblasti Horních Chobolic (kde rostla ještě v 50. letech veliká oskeruše přímo ve vsi v zahradě), nicméně další oskeruše na této lokalitě jsme doteď nezaznamenali. Mladé stromky byly nalezeny i nad Chudoslavicemi, kde historicky oskeruše rovněž rostly (viz citace ze staré literatury). Cenný je i nález rodiny oskeruší na vrchu Debus. Nalezeny byly i další stromy na lokalitě pod Trabicí, stejně tak jako při podrobnějším mapování i v oblasti vrchu Hořidla dalších 9 stromů; oskeruše rostou i na vrchu Křemín, atd.
Chobolice Horní: Na zahradě čp. 29 oskeruše 361 cm - 16 - 18 m"
Chudoslavice: Na dvoře hájenky oskeruše 132 cm - 22 m"
J. Šimr, Chráněné stromy Litoměřicka, Seznam chráněných památkových objektů litoměřického okresu, 1959
12. 12. 2021
Krajina a příroda se ukládají k zimnímu spánku, přichází čas protřídit, přebrat a zpracovat nasbírané materiály a informace. O nově nalezené stromy budou doplněné lokality a mapa, časem se objeví i nová sekce věnovaná plodům. Nastává i čas zimního mapování..., uvidíme, jakých překvapení a nálezů se dočkáme.
3. 11. 2021
Nepochopitelné, zlé a smutné.
15. 10. 2021
K posbírání se ještě najdou plody několika vybraných stromů oskeruší, nicméně čas radosti z plodů je téměř u konce. Čas objevů ovšem nekončí a díky paní Eleně Zichové tu máme další nalezenou oskerušku nad Dobkovičkami (viz foto).
6. 10. 2021
Do sekce Filmy a dokumenty přidán odkaz na část pořadu Pečení na neděli věnovaný receptu na oskerušový dezert
6. 9. 2021
A ještě jedna smutnější zpráva - urostlá, stará dožívající oskeruše v Březně u Velemína má za sebou nejspíše svůj poslední rok života. o: 197 cm (2018), odhadované stáří 150 let
6. 9. 2021
Máme tu další krásnou sérii fotografií plodů od paní Eleny Zichové, která brázdí Středohoří a mapuje plody oskeruší kde se dá a co to dá. Dlouho takhle příznivý rok pro oskeruše nebyl, je potřeba toho využít a zjistit, jaké plody jednotlivé stromy mají. Děkujeme velice a těšíme se na další.
1. 9. 2021
Velké poděkování za další fotografie a zmapování plodů paní Eleně Zichové. Potěšme se společně pohledem na plody z vybraných stromů. Až bude více času, přibude na stránky sekce věnovaná jen a jen plodům, jejich chuti, tvaru, době zrání..., oskeruše je přeci strom ovocný.
26. 8. 2021
Plody oskeruší začínají dozrávat. Za fotografie děkuji paní Eleně Zichové.
18. 7. 2021
Díky informaci od Ing. Šárky Kopecké z AOPK o výskytu oskeruše pod vsí Chvalov ( o: 182+82) podniknuta mapovací výprava do okolí Chvalova. Nalezeny další 3 stromy v oblasti prudkých svahů v oblasti pod Panenskou skálou, kterou prochází stará neudržovaná stezka. Jedná se zatím o nejseverněji zdokumentované stromy na levém břehu Labe. V historických zmínkách o Chvalovu se píše i o pěstování vinné révy, které ukončila epidemie révokazu (1910), což může opět posloužit jako určité pojítko s pěstováním a výskytem oskeruše.
21. 6. 2021
Výstava věnovaná Janu Šimrovi, který se vyznamným způsobem zasadil o ochranu a první zmapování oskeruší.
17. 5. 2021
Oskeruše kvetou (začínají kvést), letos oproti loňsku se zhruba 14-denním zpožděním. Vyfotografovala paní Elena Zichová. Děkujeme.
17. 5. 2021
Kořenový systém semenáčků je až obdivuhodně rozvinutý do délky.
28. 4. 2021
Chladné a rozpačité letošní jaro drží zatím oskeruše v poupatech. V květu se letos opozdí. Za fotografii děkuju Kamile Šírové Motyčkové a Jiřímu Šírovi.
18. 4. 2021
Oskeruše se chystají do květu. Nalezen překrásný starý strom ve Skalici u Žitenic. Potvrzena lokalita Bílá hora nad Trnovany. Zaměřeny oskeruše na lokalitě Kočka, kde pokračuje vyřezávání křovin.
7. 3. 2021
Do sekce Zajímavé odkazy byla přidána stránka věnovaná oskeruši v Průhonicích u Prahy. Jedná se sice o strom rostoucí mimo oblast Českého Středohoří, nicméně oskeruše patřící mezi ty největší u nás si malou pozornost na těchto stránkách jistě zaslouží.
https://jerab-oskeruse-v-ceskem-stredohori.webnode.cz/pruhonicka-oskeruse/
29. 1. 2021
Pokračuje doplňování zmapovaných stromů do seznamu lokalit. Přesně v terénu zaměřeny oskeruše z oblasti Dlouhého vrchu pod sedlem Paškapole.
23. 1 . 2021
Do sekce publikace a knihy přidán odkaz na německou monografii o oskeruši.
Wedig Kausch, Blecken von Schmeling - Der Speierling
https://www.speierling.de/Speierling_Buch.pdf
20. 1. 2021
Při mapovací akci v oblasti mezi Řepnicí a Velkými Žernoseky nalezeny další oskeruše. Pěkný mladý strom roste ve výběžku lesa jižně od Řepnice, o: 131 cm. Jihozápadním směrem od vrcholu Strážiště nedaleko kamenného moře pak byla nalezena rodina devíti oskeruší (největší s o: 148 cm, měřeno v 0,5 m). Budou postupně doplněny do databáze lokalit a mapy.
13. 1. 2020
Při mapování mimo oblast Č. Středohoří (Zahořany, Třebutičky, Hořidla) nalezeny další oskeruše. Objevení stromů na západních a jihozápadních svazích vrchu Hořidla (372 m n.m.) posouvá výskyt oskeruše ještě dále východním směrem (pomineme-li dva nejvýchodněji rostoucí exempláře u Drahobuzi). V katastru Zahořan se jedná o stromy rostoucí v přírodní rezervaci Holý Vrch (dvě původně jako solitéry v zaniklých sadech, další jako krásný exemplář lesní oskeruše). Stromy pod Hořidly jsou pěkné lesní oskeruše. Budou postupně doplněny do databáze lokalit.
30. 12. 2020
Při návštěvě mohutné oskeruše (o:323 cm) nad Lázněmi Bílina, která patří svým obvodem mezi 5 největších oskeruší v Čechách, nalezeny 4 mladší oskeruše na jihozápadních svazích sousedního vrchu Rozkoš (398 m n.m.). Bude se s velkou pravděpodobností jednat o potomky oskeruše matky, jejíž výskyt by mohl souviset s historickým vlastnictvím zdejšího panství rodem Lobkowiczů (patřily a znovu rodu patří i další pozemky, kde se oskeruše také vyskytuje). Mohla být tedy vysazena v období velkých parkových úprav nad Lázněmi Bílina (1855). Vezmeme-li v úvahu průměrné přirůstání oskeruší v obvodu až kolem 2 cm za rok, předpokládané stáří stromu by tomu mohlo skutečně odpovídat.
Pozn. Oskeruše se nacházejí už mimo oblast Č. Středohoří.
27. 12. 2020
Nalezena urostlá lesní oskeruše (o: 206 cm) v lesním komplexu vrchu Jezerka. Bohužel došlo nedávno k vylomení silné kosterní větve.
6. 12. 2020
Při mapování v oblasti od Radejčína směrem k Chotiměři nalezena nad Dobkovičkami na okraji lesa oskeruše. o: 139 cm (měřeno v 1 m pod rozdvojením). Třetí samostatný kmen byl v minulosti odříznut těsně u země. V těsné blízkosti roste i kořenový výmladek o: 43 cm a několik dalších výmladků cca 5 ks o: do 10 cm.
3. 11. 2020
Průběžně pokračuje doplňování chybějících lokalit z mapování v průběhu roku. Odkazy a sekce Mapy by měly být znovu funkční.
30. 10. 2020
Probíhají úpravy mapových odkazů a sekce Mapy. Za nefunkčnost některých odkazů a jiné s tím spojené problémy na stránkách se omlouvám a děkuji za pochopení.
9. 10. 2020
Mapování na JZ svazích Lovoše nad Bílinkou, nalezeny další stromy cca 12 exemplářů. Zajímavé bylo sledovat variabilitu tvaru, velikosti a vybarvení plodů stromů, které rostou "vedle sebe" na poměrně malé ploše (cca 1 km čtvereční).
20. 9. 2020
Plody oskeruší dozrávají a začínají opadávat. Krásný čas!
24. 8. 2020
V okolí hájovny u Myštic nalezeny dva stromy "lesních" oskeruší (jeden mladý a nedaleko i patrně ten matečný). Jsou to jedny z nejseverněji rostoucích stromů. Zajímavostí pak je i to, že na konci srpna už byly k nalezení zralé plody, které patří mezi lesními oskerušemi k největším nalezeným. A navíc mají i skvělou chuť.
8. 6. 2020
Při krátké mapovací výpravě 31.5. nalezeno dalších 10 oskeruší v oblasti sedla Paškapole pod Milešovkou a jeden strom nad Bílým Újezdem. Obvody kmene v rozmezí od 141 do 195 cm ukazují na podobné stáří stromů. Jedná se zároveň o stromy rostoucí nejvýše z hlediska nadmořské výšky. Budou postupně přidány do seznamu lokalit.
3. 5. 2020
Oskeruše ve Středohoří postupně rozkvétají. "Dole" už kvetou, více "nahoře" jsou ještě v poupatech.
15. 2. 2020
Nalezeny další oskeruše v oblasti mezi Žalhosticemi (JZ svahy pod Radobýlem) a Velkými Žernoseky (vrch Třešňovka). Jedná se povětšinou o mladší stromy, ale byly nalezeny i krásné starší exempláře včetně urostlé oskeruše pod vrchem Třešňovkou o: 178 cm (viz foto).
Postupně budou doplněny do seznamu lokalit a mapy.
9. 2. 2020
Při mapování v oblasti Knoblošky, Malíče, Miřejovic a Pokratic nalezeny další stromy, mj. krásná vitální lesní oskeruše na severním svahu vrchu Bídnice, historická oskeruše pod Miřejovicemi popsaná J. Šimrem viz níže (obvod 217 cm, 2020), monumentální strom v údolí nad Pokraticemi, jehož lokalizace je popsaná v herbářových sbírkách Okresního vlastivědného muzea v Litoměřicích (Doc. RNDr. Karel Kubát, CSc.).
Postupně budou doplněny do seznamu lokalit a mapy.
9 Pod obcí u potůčku oskeruše 151 cm - 11 m.
2. 2. 2020
Včerejší oblast mapování v okolí Hoštky, Drahobuze a Vědlic se nachází sice už mimo Č. Středohoří, ale těsně k němu přiléhá. V terénu nachozeno cca 20 km a nalezeny dvě oskeruše v okolí Drahobuze :-) . Jedná se o jedny z nejvýchodněji zaznamenané lokality druhu. Podle všeho se jedná o spontánní výskyt a druhotné rozšíření z oblasti Křešic a Encovan (cca 3 km vzdušnou čarou vzdálené). Místní (jedná se ale o po II. sv. válce přistěhované obyvatelstvo) oskeruši ze svého okolí neznají.
22. 1. 2020
Výprava do oblasti nad Ústím nad Labem na lokalitu Rovný, kde by se měla podle jednoho z údajů oskeruše vyskytovat, skončila bez nálezu. Hledání v nedaleké PR Rač skončilo také bez výsledku. Stejně jako hledání nad Stadicemi a v okolí Habrovan (Červený vrch - místní název Na Vinici). Při cestě z Radejčína do Velemína pak po cestě nalezena pod žlutou turistickou značkou "lesní" oskeruše nad Dobkovičkami o: 185 cm. Strom je bohužel nemocný, kůra se odlupuje na 2/3 kmene. Z hlediska nadmořské výšky (cca 470 m n.m.) se jedná o jednu z nejvýše rostoucích oskeruší.
20. 1. 2020
Nalezeny dvě oskeruše nad vískou Vinné pod Trojhorou. Jedná se o jedny z nejseverněji rostoucích stromů.
17. 1. 2020
Při dvou mapovacích výpravách do okolí Encovan (mimo oblast Č. Středohoří) nalezeno větší množství oskeruší (cca 100 stromů!!!): krásné lesní oskeruše nad Třebutičkami a Horní Řepčicí, pozoruhodná rodina 11 oskeruší nad Encovany, tři monumentální staré solitéry (Oskeruše "matka" Encovany, o: 242 cm, Oskeruše "matka" Křešice, o: 253 cm a Oskeruše na stráních nad Velkým Újezdem, o: 235 cm). Postupně budou doplněny do seznamu lokalit.
Pozn.: Při setkání a rozhovoru s myslivcem nad Zahořany zjištěna informace, že někteří místní starší obyvatelé oskeruše znají. Jeden starý pán při krátkém rozhovoru na ulici dokonce vzpomínal, jak na "hruštičky" chodili a sušili je.
7. 1. 2020
Mezi Řepnicí a Kamýkem nalezeno dalších pět oskeruší.
31. 12. 2019 Do seznamu lokalit doplněny oskeruše nalezené při výpravě 30.11. (Porta Bohemica I,II,III).
30. 12. 2019 Jedna smutná zpráva na konec roku. Oskeruše nad Horními Nezly, kterou zmiňuje J. Šimr, byla nalezena vyvrácená a mrtvá. Strom měl bohužel úplně uhnilé kořeny. K vyvrácení došlo nejspíš letos, na větvích bylo totiž nalezeno ještě zaschlé listí a uschlé nově založené pupeny; nebo strom ležel již déle a stihl ještě nějaký čas část koruny vyživovat ze zbylých kořenů. Obvod padlého kmene změřen na cca 260 cm.
Nezly Horní: V polích směrem ke Kotelicům oskeruše 175 cm - 16 m.
J. Šimr, Chráněné stromy Litoměřicka, Seznam chráněných památkových objektů litoměřického okresu, 1959
26. 12. 2019 Po cestě k oskeruším v lese Šebín u Libochovic (mimo oblast Č. Středohoří) nalezena oskeruše s obvodem 105 cm a kořenový výmladek (???) s obvodem 38 cm. Rostou na horní hraně opukových svahů PP V Hlubokém nedaleko Peruce. Jedná se o jedny z nejjižněji rostoucích nalezených stromů. V lese Šebín pak nalezena další oskeruše (o: 95 cm) ponechaná jako výstavek na pasece.
30. 11. 2019 Nejsou vždy jen dobré zprávy. Čtyři mladší oskeruše za ohradní zdí vinice nad Velkými Žernoseky byly během plošného vyřezávání pásu za zdí roku 2019 bohužel pokáceny. Z neznalosti a každopádně zbytečně, vždyť oskeruše se nejspíš právě s révou do Středohoří "dostaly" a neodmyslitelně k sobě patří.
28. 10. 2019 Objeveny další oskeruše: 3 stromy JV od Března u Velemína (pomístní název Vinička) včetně krásné velké oskeruše (viz obr.). Zaznamenán i mladý stromek vysazený před průčelím kostela Sv. Petra a Pavla v Sutomi, a objevena další větší oskeruše pod Košťálovem, rostoucí v malé úžlabině pod skalami.
29. 9. 2019 Navštívena nová lokalita pod vrchem Kamenec (souřadnice poskytla Ing. Šárka Kopecká ze správy CHKO). Nedaleko nalezen další strom. Jedná se o krásné lesní oskeruše.
7. 9. 2019 Lokalita Pohořany, díky suchu jen malé plody před dozráváním.
16. 7. 2019 I přes velké sucho oskeruše ve Středohoří nasadily plody (lokalita Kamýk), nalezeny "nové" oskeruše pod Deblíkem a nad Řepnicí (budou brzy doplněny do seznamu lokalit).
5. 6. 2019 Oskeruše odkvetly
20.5. 2019
Nad Radejčínem, pod Kubačkou, v okolí Kletečné a u Velemína pod Ostrým nalezeny 5.5. další oskeruše. Oskeruše pod Kletečnou je s velkou pravděpodobností ta, kterou popisuje J. Šimr.
"U polní cesty vedoucí z Dobkovic do Kletečné stojí blízko les. odd. 9 oskeruše".
5. 5. 2019
Oskeruše ve Středohoří začaly kvést!
4. 5. 2019
Dvě "nové" oskeruše z lokality nad Třebenicemi. Poděkování patří paní Markétě Hernychové, která stromy objevila, určila přesnou polohu a změřila obvod. Děkuji za spolupráci.
Obvody nalezených oskeruší: 193 cm resp. 99 cm
18. 3. 2019
Vybrané stránky jsou, počínaje dneškem, zpřístupněny pouze registrovaným uživatelům. Při žádosti o registraci uvádějte, prosím, Vaše celé jméno.
10. 3. 2019
Přidán odkaz na mapu, kde najdete všechny zmapované stromy.
17. 2. 2019
Během mapování nad Jenčicemi, Teplou a pod Košťálovem nalezeny další oskeruše. Postupně budou všechny doplněny do seznamu lokalit a uvedeny vybrané podrobné popisy.
14. 2. 2019
Při mapování v okolí Lovoše (Oparno, Lhotka, M. Žernoseky) nalezeny další oskeruše. Postupně budou všechny doplněny do seznamu lokalit a uvedeny vybrané podrobné popisy.
30. 1. 2019
Zmapovány, přeměřeny a zdokumentovány stromy v okolí Kamýku a Velkých Žernosek. Nalezeno několik "nových" stromů.
31. 12. 2018
Památné oskeruše Českého Středohoří byly zaneseny do celosvětové databáze význačných stromů.
https://www.monumentaltrees.com/en/cze-sorbusdomestica/ustecky/litomerice/
28. 12. 2018
Porovnání plodů oskeruší z různých lokalit v roce 2018.
18. 11. 2018
Při mapování 20. 10. 2018 nalezena krásná mohutná a v dostupné literatuře překvapivě nezmiňovaná oskeruše v sadech pod vsí Boreč. Obvodem kmene patří strom určitě mezi 10 nejmohutnějších stromů v Č. Středohoří.
Na jižních svazích Lovoše v pustnoucích sadech nalezeno celkem 15 stromů.
16 .9. 2018
Při návštěvě starých sadů pod městysem Levín jsme narazili s kolegy zahradníky na několik let staré výsadby oskeruší cca 8-10 ks. Některé z nich bohužel podlehly letošnímu suchu.
8. 9. 2018
Návštěva u poslední z osmi památných oskeruší v Č. Středohoří u Horní Řepčice. Strom zaplodil, pozorován žír listů (listopas) na polovině koruny.
https://cms.jerab-oskeruse-v-ceskem-stredohori.webnode.cz/oskeruse-u-dolni-repcice/
26. 4. 2018
V Praze v botanické zahradě Na Slupi začíná kvést mladý stromek oskeruše.
25. 3. 2018
Odkaz do nové databáze rozšíření rostlin na území ČR:
https://www.pladias.cz/taxon/overview/sorbus%20domestica